Polyuretanová pěna v první linii výstavby

Při izolaci a utěsňování moderních budov se neobejdete bez polyuretanové pěny. Přestože jsou pěny na trhu již poměrně dlouho, výrobci jsou neustále žádáni o radu, jak pěna funguje a jaká jsou kritéria pro správný výběr pro konkrétní oblast použití.

Syntetický polymer polyuretan byl objeven v Německu v druhé polovině 30. let 20. století a o deset let později byl v USA představen tuhý pěnový materiál pro izolaci. Vzhledem k tomu, že se jedná o polymer, který je odolný vůči chemikáliím, povětrnostním podmínkám a mechanickému opotřebení, jehož výrobní postup je poměrně jednoduchý a který má spoustu oblastí použití, nebyla nalezena lepší alternativa k polyuretanu ve stavebnictví. Vysoce kvalitní polyuretanová pěna se vyznačuje jemnou pórovitostí, rovnoměrnou strukturou, dobrou stabilitou spár, velmi dobrou přilnavostí k podkladu a rychlým tvrdnutím.

Zjednodušeně řečeno, jednosložkové polyuretanové pěny se dělí na základní a speciální. Speciální pěny jsou pěnová lepidla, ohnivzdorné pěny a elastické pěny. Základní pěny jsou určeny pro celoroční nebo zimní použití a patří mezi ně pěny s vysokou výtěžností nebo s nízkým postexpanzním účinkem, plnicí pěny, pěny ve spreji nebo s nízkým obsahem izokyanátů atd.

Obecně platí, že trubičkové pěny se vyznačují značnou postexpanzí a pistolové pěny malou postexpanzí. Rozdíl vychází z fyziky – jestliže u slámové pěny se tlak uvolňuje při vytlačování pěny z plechovky, pak u pistolové pěny se uvolňuje na konci pistole, což zajišťuje rovnoměrnou nadýchanou strukturu, minimální postexpanzi a maximální výtěžnost. Mezi těmito dvěma variantami jsou pěny s tenkým aplikátorem, v jejichž případě je pěna stlačována ve spoušti. V porovnání s pěnou trubičkovou je výtěžnost lepší a postexpanze méně výrazná. V důsledku vývoje výrobků a chemických látek byla vyvinuta řada pěn se specifickým složením, které byly upraveny tak, aby jejich použití v určité pracovní fázi bylo co nejvhodnější. Například elastická slámová pěna, jejíž expanze je menší než průměrná, nebo stříkací pěna s rozprašovací tryskou, která expanduje o 100 %. Charakteristikou kvalitního pěnového lepidla je vždy nízký expanzní tlak.

Polyuretanové pěny jsou primárně určeny k izolaci, těsnění a výplni. Pěny nemohou plnit nosnou funkci a nejsou vhodné k upevnění. V různých zemích se stavební praxe liší, ale téměř vždy se striktně doporučuje mechanické upevnění, zejména při montáži oken. Výjimkou je opět pěnové lepidlo, které lze pro upevnění také použít. Při vývoji pěnových lepidel byla věnována velká pozornost jejich dobrým lepicím vlastnostem. Přestože běžné pěny mají také dobré lepicí vlastnosti, neměla by se pěna jako lepidlo používat. Existují specifické požadavky na přilnavost a použití pěny místo lepidla na kritických místech nemusí fungovat.

Polyuretanová pěna potřebuje ke svému rozpínání vzdušnou vlhkost a předem navlhčený povrch zajišťuje lepší strukturu pěny. Navlhčení se doporučuje v létě a u porézních a suchých povrchů. V případě zimních pěn (do -18 °C) může být vlhkost vzduchu nižší, což již bylo zohledněno ve složení pěn používaných při minusových teplotách. Je však třeba zajistit, aby podklady byly bez ledu a námrazy.

Navlhčit je třeba spáru nebo povrch, na který má být výrobek instalován, nikoliv samotnou pěnu. Voda poškozuje strukturu pěny. Nejvhodnější je použít rozprašovač, ze kterého kapalina vytéká v jemné mlze. Kapky vody nesmí zůstat na povrchu spáry. V případě potřeby musí kapky před použitím pěny zaschnout. Pokud se pěna nanáší ve dvou vrstvách, je nutné navlhčit i první vrstvu pěny. Vzhledem k výše uvedenému nelze polyuretanové pěny aplikovat v uzavřené místnosti nebo v otvoru, protože zde není dostatečná vlhkost potřebná k vytvrzení pěny.

Před použitím je nutné plechovku s pěnou 20krát protřepat, aby se složky promíchaly a zajistila se dobrá struktura pěny. Poté je třeba plechovku otočit dnem vzhůru a našroubovat na pistoli. Pokud se plechovka našroubuje na pistoli bez předchozího protřepání, vytéká z ní trochu plynu. Plyn má vliv na výtěžnost výrobku a část pěny může zůstat v plechovce.

Plyn je nejnebezpečnější složkou polyuretanové pěny (nebezpečí výbuchu), a proto musí být plechovky s pěnou skladovány a přepravovány ve svislé poloze. Protože je plechovka pod tlakem a je hořlavá, musí být pěna chráněna před přehřátím a uchovávána mimo dosah zdrojů vznícení. S ohledem na bezpečnost aerosolu nesmí být výrobek ponechán na slunci na staveništi nebo v autě. Vhodná teplota pro skladování je +5 °C až +30 °C. Je důležité, aby byla nádobka neporušená a bez jakýchkoli promáčklin. Po použití musí být plechovky vyprázdněny a odvezeny do sběru odpadu.

Aplikace polyuretanové pěny nepředstavuje žádné riziko, pokud se používají osobní ochranné prostředky, jako jsou rukavice a ochranné brýle, a místnost je větraná. Instalovaná a vytvrzená pěna neuvolňuje škodlivé sloučeniny.

Životnost polyuretanové pěny chráněné proti UV záření je velmi dlouhá. Nehnije ani neplesniví, nerozpadá se ani nekřehne a odolává velkým výkyvům teplot a vlhkosti.

Důležité informace:

–        Při výběru pěny je třeba zohlednit specifické pracovní požadavky a teplotu použití výrobku. Hlavními způsoby použití polyuretanových pěn jsou izolace, vyplňování a utěsňování mezer a instalace dveří a oken. Pro speciální práce jsou k dispozici specifické pěny, jako je lepicí pěna nebo protipožární pěna. Čím citlivější materiály se na stavbě používají, tím důležitější je věnovat pozornost expanznímu tlaku výrobku.

–        Pěny se tradičně nanáší zdola nahoru ve tvaru cik-cak. Pokud u úzké spáry není směr nanášení pěny tak důležitý, pak u širších spár musí být spoj vybudován. Při nanášení pěny shora dolů může pěna jednoduše spadnout. Lepidlo na pěnu se může uvolňovat rovně a v případě stříkané pěny není směr nanášení příliš důležitý.

–        Spára musí být ze 2/3 vyplněna pistolovou pěnou a z poloviny trubičkovou pěnou, aby vznikl dostatečný prostor pro dilataci pěny.

–        Polyuretanová pěna je dobrý izolační materiál, který pomáhá šetřit energii. Při instalaci oken pomáhá těsnicí pěna snížit úniky vzduchu a tepelné ztráty a ušetřit náklady na vytápění.

Zdroj: Maria Ševeljova, Product Managing Department