Místo a jazyk
Global
Brazil
Czech Republic
Estonia
Finland
France
Germany
Kazakstan
Latvia
Lithuania
Poland
Portugal
Romania
Spain
Ukraine
United Kingdom
United States
Uzbekistan
Total price: 0 €
30.10.2018
„Je zřejmé, že abychom přispěli ke snížení emisí skleníkových plynů, musíme snížit množství energie spotřebované v budově na vytápění, chlazení, ohřev vody, osvětlení a pravděpodobně bude nutné využít obnovitelné zdroje energie,“ uvádí Kuldar Kongo, produktový manažer společnosti Krimelte OÜ, v reakci na směrnici o energetické náročnosti budov.
Všechny nové budovy dokončené po 31. prosinci 2020 musí být podle výše uvedené směrnice budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Tento požadavek pro nové budovy využívané a vlastněné vládními úřady platí již od roku 2019.
Podle Konga závisí energetická účinnost budovy na celkové potřebě energie, druhu dodávané energie, výrobě energie z obnovitelných zdrojů na místě a na množství tepelných ztrát vnějším pláštěm. „Pro splnění požadavků na budovu s téměř nulovou účinností je třeba společně uplatnit různé metody a řešení, od správného plánování umístění budov a využití obnovitelných zdrojů energie až po promyšlené obvodové pláště, které minimalizují tepelné ztráty. Výstavba budov s téměř nulovou účinností v Evropě zvyšuje očekávání a nároky na kvalitu materiálů a kompetenci prodejců.“
Výrobci stavebních materiálů se již několik let zaměřují na vývoj materiálů pro stavbu budov s téměř nulovou spotřebou energie. „Například portfolio výrobků naší ochranné známky Penosil zahrnuje produkty, které řeší technické problémy související s teplem a vlhkostí, čímž přispívají k lepší energetické účinnosti, a na tyto vlastnosti je třeba pamatovat i při dalším vývoji výrobků. Vyvinuli jsme kompletní řešení pro energeticky efektivní umístění oken, kterým naše výrobky pomáhají řešit problémy a otázky spojené s okenním uzlem. Kromě energetické účinnosti je při vývoji našich výrobků zohledňována také jejich trvanlivost v čase a příspěvek ke zdravému vnitřnímu klimatu.“
K minimalizaci tepelných ztrát stačí zvětšit tloušťku izolační vrstvy na vnějším plášti. Podle Konga by se nemělo zapomínat na to, že ačkoli jsou tepelné ztráty vedením tepla obálkou jedním z hlavních faktorů ovlivňujících energetické ztráty, budova bude ztrácet teplo kromě vedení tepla také neplánovanými úniky vzduchu a studenými mosty. Tloušťka izolační vrstvy často dosáhla svých limitů nákladové efektivity, což znamená, že žádné doplňování nebude nákladově efektivní a je třeba se zaměřit na odstranění úniků vzduchu a chladových mostů.
„Důležitost vzduchotěsnosti dokládá skutečnost, že dodatečná kontrola po výstavbě se stala nevyhnutelnou,“ dodává Kongo. „Obálky jsou doprovázeny velkým množstvím dalších důležitých požadavků: zamezení problémů s technickou vlhkostí, splnění požadavků na vnitřní klima, snížení hlučnosti a požární bezpečnost.“ Dodává, že jednou z hlavních výzev týkajících se budov je správné umístění oken, protože to znamená přerušení vnější izolační vrstvy spolu s vrstvou vzduchotěsnou a parotěsnou.
• Snižte tepelné ztráty na minimum. Pro spoje oken používejte materiály s co nejmenší tepelnou vodivostí, například PU stavební pěny. Ztráty vedením tepla navíc závisí na hloubce spáry, např. u oken se širokými rámy jsou menší kvůli větší hloubce spáry.
• Zajistěte vzduchotěsnost, abyste snížili tepelné ztráty způsobené úniky vzduchu. Správná aplikace kvalitní montážní pěny by měla sama o sobě stačit k zajištění vzduchotěsnosti spáry. Pro zajištění vzduchotěsnosti během provozu budov je třeba zvážit dodatečné použití speciálních pásek, membrán nebo tmelů.
• Záruka odolnosti proti vodním parám chrání konstrukce před nadměrnou vlhkostí. V závislosti na klimatických podmínkách se vodní pára může pohybovat z interiéru ven nebo z vnějšího prostředí dovnitř. První scénář se vyskytuje převážně v severských zemích po většinu roku, zatímco druhý scénář je především v teplejších oblastech. Aby se zabránilo pronikání vodních par do obvodového pláště, používají se specifické pásky, membrány a tmely odolné vůči vzduchu a vodním parám. Součástí takové stavby musí být vždy kvalitní promyšlené řešení větrání.
• Zajistěte únik vlhkosti zachycené v konstrukci. To zahrnuje vlhkost ve stavebních detailech během výstavby nebo vlhkost, která se dostane do obvodového pláště v důsledku nekvalitního plánování nebo stavby. Vlhkost nesmí být zachycena v konstrukci – v takových případech se používají pásky s malou parotěsností nebo samorozpínavé tmely.
• Chraňte vnitřní konstrukci před vnějšími povětrnostními vlivy (UV záření, srážky, vítr). Předpokládá to, že je spára z vnější strany pokryta těsnicím materiálem odolným proti povětrnostním vlivům nebo samorozpínavým tmelem. Pokud je spára z vnější strany izolována vysoce odolným materiálem proti vlhkosti, musí být umožněn únik vlhkosti z konstrukce např. pomocí fasádního větrání.
• Vyhněte se studeným mostům. To znamená, že okno musí být vždy umístěno uvnitř izolační vrstvy a spáry vzniklé při osazování musí být vyplněny montážní pěnou s malou tepelnou vodivostí.
• Spoje musí být schopny odolávat různým pohybům a deformacím budovy. Vysoce pružné těsnicí materiály jsou nejvhodnější pro velká okna, kde se doporučuje použít pěny s vyšší pružností kvůli lineárním roztažením v důsledku změn teploty a vlhkosti, a pro vnější těsnění odolné proti povětrnostním vlivům.
• Zajistěte zvukovou izolaci. Při osazování oken je také důležité utěsnit praskliny a netěsná místa, protože to kromě vzduchotěsnosti pomůže zlepšit i zvukovou izolaci. Tento požadavek splní především správně umístěná montážní pěna, ale pro vyplnění menších trhlin je možné použít speciální tmely určené k tomuto účelu, např. vyplnit štěrbinu mezi vnitřním okenním otvorem a okenním rámem pomocí akrylátového tmelu.
• Zajistěte požární odolnost. Pro umístění oken s požární odolností používejte pouze certifikované výrobky se zvýšenou požární odolností a citlivostí!
Více informací o řešeních naleznete zde.
#Článek z časopisu Inseneeria 02/2019 od Gerli Ramler